Možná nejednomu z nás vyvstane na mysli při slovním spojení „třídění odpadu“ otázka, proč je vlastně vůbec potřeba odpad třídit a zda to má smysl. Možná se taky ptáte, kdy to všechno začalo, kam jsme se v třídění odpadů za tu dobu posunuli, jak se přístup k odpadům změnil a co v tomto směru může udělat každý z nás. V tomto článku na Jakvkuchyni.cz si povíme, proč třídit odpady, co je cirkulární ekonomika a taky si prozradíme rady a tipy na správné třídění odpadů a jakým chybám se vyhnout.
My Češi jsme byli vždycky tak trochu kverulanti. Často nám trvá trochu déle, než akceptujeme nové postupy a uvažování. Ale jakmile nějakou myšlenku přijmeme za svou, lze se na nás spolehnout. A proto jsme dnes v oblasti třídění odpadů na špici v Evropské unii, dlouhodobě u nás třídí odpady 73 % obyvatel.
Odpady a jejich využití začalo už v pravěku
Třídění a recyklace odpadů nejsou žádnou novinkou. Už v době bronzové lidé sbírali předměty z bronzu, tavili je a vyráběli z nich nové věci. Ve starověkém Římě se zase recyklovalo sklo. A s nápadem na recyklaci papíru přišli Japonci – první dochované zmínky o recyklovaném papíru jsou z roku 1031.
Hlavní přelom v odpadovém hospodářství nastal na počátku 19. století. kdy byly budovány vodovody a kanalizace pro splašky, odpad se vyvážel na skládky.
Kvůli hromadícímu se množství odpadů se začala stavět spalovací zařízení. První a druhá světová válka přinesla problém v podobě nedostatku surovin, a tak se třídilo a nově zpracovávalo vše, co šlo.
Zajímavým fenoménem, který u nás přispěl k podpoře třídění odpadů, byly školní soutěže ve sběru papíru, které se začaly rozmáhat od 50. let minulého století.
Nakládání s odpady – pořád je co zlepšovat…
Dnes jsou principy třídění a recyklace odpadu vštěpovány dětem odmalička a pro spoustu mladých lidí je ochrana přírody životním stylem. Ale přestože my Češi dnes patříme v třídění odpadů k nejlepším, pořád je co zlepšovat, a to hned na několika úrovních:
- lidské chování;
- nové přístupy;
- správné třídění;
- využívání bioodpadu.
Lidské chování v nakládání s odpady
Asi bychom u nás nenašli nikoho, kdo by ještě neslyšel o třídění odpadů. Podle dostupných dat má možnost třídit odpady v rámci celorepublikového systému třídění odpadů dnes 99 % obyvatel ČR. Zhruba pro tři čtvrtiny z nich je cesta k barevným kontejnerům na tříděný odpad už dlouho naprostou samozřejmostí a běžnou součástí každodenního života.
Přesto se mezi námi stále najdou lidé, kteří své odpady netřídí vůbec, třídí jen sporadicky, nebo třídí špatně. Důvodů, proč tomu tak je, je hned několik:
- Jde o jedince, kteří jsou obecně lhostejní k otázkám životního prostředí.
- Odpady nemusí třídit, resp. nikdo je k tomu nenutí, takže to nedělají.
- Mají pocit, že na to nemají čas.
- Třídí odpad, ale nesprávně – vyhazují například odpady tam, kam nepatří, ať už z důvodu nedostatku informací, nebo z pohodlnosti.
Příkladem může být situace, kdy někdo „vytřídí“ znečištěný plastový kablík od barev do kontejneru na plasty. Pokud jsou barvy ještě čerstvé, může dojít ke znehodnocení obsahu celého kontejneru, kam lidé po několik dní odpady třídili a úsilí ostatních tak vyjde zbytečně vniveč.
Jaké jsou „nové“ přístupy k vyprodukovaným odpadům?
Cirkulární ekonomika namísto lineární
V současné době se v médiích téměř denně skloňuje pojem „cirkulární ekonomika“ neboli oběhové hospodářství. Co to je?
Tento princip by měl v ideálním případě nahradit poměrně hluboko zakořeněný model „kup – použij – vyhoď“ (běžný pro tzv. lineární hospodářství), který se bohužel často odráží v našem nákupním chování a přístupu k věcem a odpadům.
Cílem cirkulární ekonomiky, která je jednou z klíčových koncepcí Evropské unie, je udržet výrobky, materiály a zdroje v ekonomickém cyklu co nejdelší možnou dobu.
Nahrazování jednorázově použitelných produktů a obalů opakovaně použitelnými
Dalším principem, kterému je v současné době připisována priorita, je nahrazování jednorázových produktů a obalů těmi na více použití.
Díky tomu je možné předcházet vzniku zbytečných odpadů, je to ale bohužel značně ovlivněno naším myšlením, návyky a to se promítá do našeho nákupního chování. Nedávno došlo ke schválení příslušné legislativy, která zakazuje používání některých jednorázových výrobků (např. plastová brčka, příbory apod.), tam je ale stále značný potenciál pro změny zejména v jiném přístupu nás samotných.
TIP
Možností, jak předcházet jednorázovým obalům je celá řada – můžeme například používat vlastní odnosnou tašku na nákup, při koupi ovoce, zeleniny či pečiva a můžeme použít namísto igelitového sáčku vlastní textilní atd.
Můžeme také nakupovat zcela bez obalů a to v bezobalových obchodech.
Při nákupu ranní kávy s sebou si ji můžeme odnést ve vlastním termohrnku atd.
Re-use centra, second handy, bazary – šance na další smysluplně využití „odpadu“
Obchodníci, kteří kdysi otvírali první second-handy tehdy nejspíš netušili, že tento způsob prodeje bude v budoucnu podporován a uznáván jako ekologická alternativa.
V té době bylo cílem second-handů spíše nabídnout levné použité zboží a spousta lidí měla k nakupování „v hrabárnách“ výhrady.
Tyto předsudky jsou dnes naštěstí minulostí a naopak je nakupování z druhé ruky dnes považováno za přístup, který přispívá k úsporám zdrojů a je efektivním způsobem pro zpomalení konzumu. Pro někoho odpad tak může někomu ještě posloužit.
Z Evropské unie navíc sílí tlak na povinnost opravitelnosti produktů a jde tak proti trendu produkce výrobků, které nebylo možné po rozbití byť jen dílčí součástky opravit.
Omezení nakupování zbytečných věcí
Dnešní konzumní společnost je bohužel postavena na neustálé výrobě a nakupování nových produktů, často jsou to přitom věci, které v podstatě vůbec nepotřebujeme.
A proto je důležité zaměřit se na naše nákupní chování.
TIP od Jakvkuchyni.cz: Pomoci nám může stanovení pevného rozpočtu, sepsání nákupního seznamu, zamyšlení nad tím, zda danou věc opravdu potřebujete nebo nakupování za hotovost namísto používání kreditní karty. Kombinace těchto postupů může výrazně snížit riziko impulsivního nakupování.
Rady a tipy na správné třídění odpadů a jakým chybám se vyhnout?
Jedním z faktorů dobrých výsledků v oblasti třídění je neustálé zahušťování sítě sběrných nádob na odpad, díky němuž se zkracuje docházková vzdálenost k barevným kontejnerům. Průměrně to k nim máme jen 89 metrů!
Kde máme nejbližší barevné kontejnery, jaký odpad do nich můžeme třídit a jak je to se sběrnými dvory? Více informací přináší článek Kamtřídit.cz – aplikace a online mapa, která prozradí, kam a jak třídit odpad, součástí je i abecední průvodce správným tříděním odpadu Kam patří?, který čítá přes několik set pojmů!
Tipy pro správné třídění odpadu
Obecně platí, že papírový odpad patří do modrého kontejneru, odpad z plastu do žlutého kontejneru, sklo do bílého nebo zeleného kontejneru, kovový odpad do šedého kontejneru a nápojové kartony do oranžového kontejneru.
V různých obcích se ale může systém třídění odpadu lišit, proto je potřeba dbát na informace na samolepkách, kterými jsou barevné sběrné nádoby označeny.
Další tipy pro správné třídění odpadu:
1. Je potřeba co nejvíce zmenšit objem odpadu, ať už sešlápnutím, zmačkáním, nebo rozložením.
2. Odpad nesmí být mastný, drobné znečištění ale nevadí. Obaly postačí vytřít třeba použitou papírovou kuchyňskou utěrkou, nebo obsah důkladně vyškrábeme.
3. Není potřeba sundávat víčka, ani etikety.
7 nejčastějších chyb, kterých se při třídění odpadů dopouštíme:
1. Plata od vajec a ruličky od toaletního papíru PATŘÍ do modrých kontejnerů na papír.
2. Tabulové sklo NEPATŘÍ do bílého kontejneru na čiré sklo, nýbrž do kontejneru zeleného. Po straně kontejneru na barevné sklo bývá obvykle postranní otvor pro vhoz. Ve větším množství bychom ho měli odložit na sběrném dvoře.
@matosmysl_tridimodpad Víš, že kontejnery na sklo mají speciální otvory určené k třídění tabulového skla? 🪟 💚 #fyp #ecotok #samoseboutridim #ekotok #matosmysl #sklo ♬ původní zvuk – Má to smysl, třídím odpad!
3. Zrcadlové sklo NETŘÍDÍME do skla. Zrcadla totiž obsahují příměsi kovu, a proto patří do směsného odpadu. Totéž platí pro porcelán, keramiku a varné sklo.
4. Polystyren PATŘÍ do žlutého kontejneru na plast. Neplatí to však pro polystyrenové obaly od jídla (pokud jsou znečištěné). Do sběrných nádob na plasty netřídíme ani stavební polystyren, ten patří na sběrný dvůr.
5. Tuby od zubní pasy NEPATŘÍ do žlutého kontejneru na plast, protože mají na vnitřní straně vrstvu hliníku. Proto patří do směsného odpadu.
6. Krabice od pizzy se zbytkovou mastnotou NEPATŘÍ do kontejneru na papír. Stejně tak tam nepatří použité papírové tácky, papírové kapesníky nebo vlhčené ubrousky. Ani mokrý papír.
7. Fotografie NEPATŘÍ do kontejneru na papír, protože obsahují chemické příměsi. Stejně tak tam nepatří termoúčtenky, balicí papíry s nástřikem, voskovaný, křídový ani pečicí papír.
TIP
Další zajímavé rady a tipy nabízí infografika Tahák na třídění odpadu.
Začněme maximálně využívat bioodpad
Biologicky rozložitelný odpad tvoří asi čtvrtinu veškerého směsného komunálního odpadu. Jedná se o biologicky rozložitelná hmota vznikající například při sekání trávy, sběrem listí, spadaného ovoce a při přípravě pokrmů (zbytky jídel, ovoce a zeleniny, lógr z kávy), ale patří do něj například i popel ze dřeva.
Bioodpad zabírá zcela zbytečně 25 % hmotnostního objemu v našich popelnicích! Dle hyerarchie nakládání s odpadem je nejlepší předcházet zbytečnému vzniku odpadu a ten, který vyprodukujeme, vytřídit. Co vše patří a nepatří do bioodpadu prozradí infografika Jak je to s tříděním bioodpadu?
Majitelé zahrádek to mají nejsnazší, mohou mít vlastní kompost na zahradě. Ten jim přináší výhody v podobě úspor za zahradnický substrát a drahá hnojiva.
Ani obyvatelé bytů však nemusí být o možnost kompostování ochuzeni, protože v současné době je pro domácí kompostování na trhu výběr vermikompostérů, navíc existují i komunitní komposty.
Dalším řešením pro třídění bioodpadu, které umožní jeho efektivní využití, je popelnice na bioodpad, ten můžeme případně odvézt na sběrný dvůr. V některých obcích je možné třídit odpad na místě k tomu určeném do velkoobjemových kontejnerů.
Díky třídění bioodpadu může následně dojít k jeho energetickému využití například na výrobu tepla v bioplynových stanicích (ohřev vody a topení), nebo k jeho přeměně na kvalitní půdu namísto toho, aby skončil bez užitku na skládce odpadu. Tam se při jeho rozkladu uvolňuje metan, navíc zabírá zbytečně místo přírodě a dochází k trvalému znehodnocení území.
Země je náš domov, kterého bychom si měli vážit
Třídění odpadů a jejich recyklace není žádnou „módní záležitostí“. Je to snaha o řešení hlubokého problému. Naše společnost produkuje obrovské množství odpadu. Také množství vyhazovaných potravin je alarmující.
Podle dat se na světě každoročně vyhodí 1/3 vyprodukovaných potravin a na 1 člověka průměrně připadá neuvěřitelných 74 kg potravinového odpadu! V ČR je roční průměrná uhlíková stopa vyprodukovaná v souvislosti s potravinovým odpadem cca 2 tuny CO2ekv. na obyvatele.
Dnes už je jasné, že planeta nemůže zvládnout vše bez ústupků a pomoci z naší strany. I malé dítě ví, že odpady, které produkujeme, samy nikam nezmizí.
Každý z nás by si měl proto dát předsevzetí, že převezme zodpovědnost také za odpady, které vyprodukuje.
Cest je mnoho – například budeme předcházet produkci zbytečných odpadů, budeme preferovat recyklovatelné obaly či produkty bez obalů, budeme předcházet plýtvání jídlem (třeba díky zero waste vaření) a podobně. Je to náš domov – a jiný domov nemáme.