Zavádět potenciální alergeny do stravy dítěte co nejpozději – například ryby až po 3. roku věku? To bychom našli v literatuře staré cca 10 a více let.
Nyní jsou doporučení zcela jiná než v generaci před námi a blíží se naopak doporučením, která pamatují ještě naše babičky, tedy dvě generace zpět.
Proč došlo ke změně doporučení při zavádění alergenů do jídelníčku dětí podle odborníků Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN), vysvětlíme právě v tomto článku.
Výzkum se roky zabýval, čím je způsobeno, že přestože se zavádění alergenů do stravy dětí odsouvají na čím dál pozdější věk, výsledkem není méně, ale naopak více nemocných.
Na základě shrnutí výsledků výzkumů prováděných na velkých počtech sledovaných po dlouhé roky (tzv. velkých meta-analýz) došlo k přehodnocení starších doporučení.
Nyní se na základě nových zjištění uvádí, že není příliš vhodné odkládat zavádění potencionálních alergenů při nasazování dětských příkrmů. Z výzkumů totiž vyplývá, že čím později se tělo s potencionálním alergen setká, tím větší je riziko, že ho bude brát jako cizorodou látku a reagovat na ni nepřiměřenou imunitní odpovědí (tedy alergickou reakcí). Naopak včasná expozice alergenu se ukazuje jako nejlepší možná cesta prevence.
Co se ale nezměnilo, je doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) plně kojit do ukončeného 6. měsíce a v kojení pokračovat spolu se zaváděným vhodných příkrmů ideálně do 2 let věku dítěte.
Kdy zavádět alergeny ve stravě dětí?
Alergologové na základě tzv. teorie “imunologického okna” (ideální doba pro setkávání se s alergeny) doporučují začít zařazovat příkrmy v období od ukončeného 4. měsíce do 7. měsíce věku dítěte.
Jaké alergeny, kdy a proč je zavádět?
Postupně by se měly zavádět všechny základní potraviny, včetně bílkovin živočišného mléka (mléčné výrobky), vaječného bílku, lepkových obilovin a ryb.
Pořadí zaváděných potravin je dáno obecnými zvyklostmi (zelenina, maso, ovoce, cereálie, mléko a mléčné výrobky), jak bylo uvedeno v článku „Postupné zavádění příkrmů, jak na to?“.
Zavádění příkrmů před ukončeným 4. měsícem však vhodné není. Zvyšuje riziko rozvoje imunologické přecitlivělosti, navíc dítě ještě není připravené přijímat tuhou stravu. Stejně tak není vhodné zavádění příkrmů výrazně po 6. měsíci věku dítěte, protože jejich pozdní zavádění zvyšuje i riziko rozvoje astmatu nebo alergické rýmy.
Příkrmy u dětí – co doporučuje Česká pediatrická společnost?
Česká pediatrická společnost přesto rodičům nedoporučuje u výlučně kojených dětí, které dobře prospívají, cílený kontakt kojence s alergeny již od ukončeného 4. měsíce, protože by to znamenalo ukončit plné kojení předčasně.
Není totiž zatím dostatek důkazů o tom, zda zavádění alergenů mezi 4. – 6. měsícem přináší větší benefit než výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce.
Hodně záleží také na tom, jak dítě prospívá – to je individuální záležitost, a v jaké je právě fázi psychomotorického vývoje, např. zda již o jídlo dítě jeví zájem atd.
Obecně platí, že dítě by do 1. roku věku mělo ochutnat postupně “vše”. Tím samozřejmě nejsou myšleny brambůrky, uzeniny nebo smažené pokrmy (tedy tzv. „junk food“ – potraviny, které nemají téměř žádnou nutriční hodnotu a jsou jen nositeli “prázdné energie”).
Jedná se o co nejpestřejší škálu základních potravin, jakými jsou ovoce, zelenina, obiloviny, maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, vejce, ořechy…), tedy i potenciální alergeny.
Nastavení imunitního systému u dětí
Je důležité si uvědomit, že se dítě narodí s nezralou imunitou, která je ale připravena na vlnu neznámých látek.
Pokud se snažíme dítě udržovat ve sterilním prostředí (např. nadměrným umýváním rukou a hraček, nebo i právě pozdním zařazováním potenciálně alergenních potravin do jídelníčku), pak imunitní systém zahálí. On totiž očekává i přísun látek ke zničení, které však nepřicházejí, protože těmto látkám nejsou děti přirozeně vystavovány.
A tak jednoduše řečeno imunita dětí spí a jak se říká „bez tréninku není mistra”. I z toho důvodu si pak imunita, která nemá na co přirozeně reagovat z běžných podnětů, hledá náhradní reakci u látek, na něž by vlastně reagovat neměla. Pak může docházet k situacím, kdy imunitní systém dětí začíná považovat určité látky v potravě, na které by za jiných okolností nereagovala, za látky pro tělo škodlivé, a alergie je na světě.
Potravinové alergeny – jaké jsou a kdy a jak je zařazovat do stravy dětí?
Za zmínku stojí, že potravinovými alergeny mohou být téměř všechny složky potravy. K nejčastějším potravinovým alergenům patří:
- kravské mléko
- vejce
- pšenice
- sója
- arašídy
- ořechy
- ryby a korýši.
Potenciální potravinové alergeny vždy zařazujeme do jídelníčku postupně a v malém množství. I pár gramů stačí, aby si imunita vytvořila tzv. orální toleranci = neznámou látku označkuje jako bezpečnou.
Tipy na zavádění potenciálních alergenů do stravy dětí
V posledních letech tolik sledovaný lepek můžeme zařadit například ve formě těstovinové zavářky do polévky.
Ořechy nebo arašídy je vhodné zařazovat ve formě ořechových másel nebo je můžeme namleté přidat do kaše (prevence vzdechnutí malých částí).
Ryby zařazujeme nejprve sladkovodní, později i mořské. Do dětského jídelníčku se hodí třeba i domácí rybí pomazánka. Pozor si ale musíme dát na kosti.
U vajec dbáme na dostatečnou tepelnou úpravu (vaření po dobu 10 minut). Bílek je silnější alergen než žloutek, proto ho přidáváme například do polévky nebo na nakypření zeleninových placek. Zařazujeme ho ale až poté, co vyzkoušíme toleranci žloutku.
Sóju můžeme zařadit jako kuličky do polévky nebo třeba ve formě doma připravené pomazánky.
Neměli bychom zapomenout, že minimálně do ukončeného prvního roku dětem nic nepřisolujeme, ani nepřislazujeme! Med, jako jediný z potencionálních alergenů, do jídelníčku dětí zařazujeme až po prvním roce, a to kvůli riziku rozvoje kojeneckého botulismu (riziko přítomnosti spór bakterie Clostridium botulinum).
Co způsobuje potravinové alergie a atopickou dermatitidu?
Častým důvodem, proč rodiče přemýšlí o možné alergii, je objevení se ekzému u dítěte. Role potravinové alergie u kojenců postižených atopickou dermatitidou je předmětem mnoha diskuzí a sporů.
Někteří kojenci rozhodně potravinovou alergií trpí, v našich podmínkách jich je přibližně jedna třetina, což není malé číslo. U dalších však jednoznačná souvislost zůstává neprokázána.
Ovšem podstatně častěji než strava byl jako spouštěcí faktor prokázán jiný podnět, například nadměrné teplo, pocení, stres, virové choroby, vlněné prádlo, kosmetika, prací prášky, alergie na roztoče aj.
Proto bychom neměli jen na základě přítomnosti ekzému vysazovat ze stravy celé skupiny potravin. Pokud bychom vyřadili všechny potenciální alergeny z jídelníčku dítěte či matky (v případě, že je dítě kojeno), hrozí reálné riziko deficitu mnohých základních a nezbytných živin pro správné prospívání dítěte.
Tzv. eliminační dieta, která vylučuje problematické potraviny z jídelníčku, by měla být vždy opodstatněná, přiměřeně přísná, a hlavně kontrolovaná v čase a pod odborným dohledem, nejlépe za spolupráce nutričního terapeuta a pediatra nebo alergologa.
Dobrou zprávou je, že potravinové alergie v dětském věku často spontánně vymizí, a není tak potřeba dodržovat celoživotní dietu. Toto je však možné až po ústupu obtíží.
Autorem článku je tým výživových poradců Nutrifit